Včelařská konference

RH
KAždý má rád to své, jeden z důvodů, proč mám rád nízké je právě, že se nedrátkují.
-----

Moc nízkých zatím k vytáčení nemám, většinou navíc panenské.
U 3/4 Langa to ale tady vypadá na nutnost drátk, u 2/3 spíše na dobrou volbu, a u 1/2Langa bohužel taky.

ALe je to kombinace melecitoza a většinou panenské (a často volné bez MS) dílo.

Na druhou strranu, to co se vyvalí jde do kýble, ne medovinu a včely si to snad zase opraví.

Nedrátkovat je ale asi dobré hlavně v plodišti asi dobé zvýšení produktivity, prostě po brtnicku na jaře přijít na stanoviště, vyřezat a odejít. Včely si dostaví


Máte někdo zkušenosti /nebo info/ s lisem (šnekovým) na vosk- med. Začínají se tady vyrábět, je to hlavně na odpad z odvíčkování.

Letošní lelecitoza mi ukazuje docela dobrou cestu - nedrátkovat, vyřezávat a lisovat.

A co nějaký vinařský lis (na ovoce)?

Jak to vlastně dělali ti brtníci? Hlavně když byl cement.

Karel

Brtníci a později i ve špalcích se vyřezával med až v dubnu Včelám se bralo jen to co zbylo vyřezávala se vždy polovina plástů je rok levá a druhý pravá. med se lisoval. Až rozběrné dílo umožnilo odběr medu v létě a pak se začal nahrazovat levnějším cukrem. vynález medometu pak umožnil rámky vracet zpět do úlů.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Brtni?en?
> Datum: 19.7.2011 09:31:07
> ----------------------------------------
> RH
> KAždý má rád to své, jeden z důvodů, proč mám rád nízké je právě, že se
> nedrátkují.
> -----
>
> Moc nízkých zatím k vytáčení nemám, většinou navíc panenské.
> U 3/4 Langa to ale tady vypadá na nutnost drátk, u 2/3 spíše na dobrou
> volbu, a u 1/2Langa bohužel taky.
>
> ALe je to kombinace melecitoza a většinou panenské (a často volné bez MS)
> dílo.
>
> Na druhou strranu, to co se vyvalí jde do kýble, ne medovinu a včely si to
> snad zase opraví.
>
> Nedrátkovat je ale asi dobré hlavně v plodišti asi dobé zvýšení
> produktivity, prostě po brtnicku na jaře přijít na stanoviště, vyřezat a
> odejít. Včely si dostaví
>
>
> Máte někdo zkušenosti /nebo info/ s lisem (šnekovým) na vosk- med. Začínají
> se tady vyrábět, je to hlavně na odpad z odvíčkování.
>
> Letošní lelecitoza mi ukazuje docela dobrou cestu - nedrátkovat, vyřezávat
> a lisovat.
>
> A co nějaký vinařský lis (na ovoce)?
>
> Jak to vlastně dělali ti brtníci? Hlavně když byl cement.
>
> Karel
>
>
>

"Brtníci a později i ve špalcích se vyřezával med až v dubnu Včelám se bralo jen to co zbylo vyřezávala se vždy polovina plástů je rok levá a druhý pravá. med se lisoval. Až rozběrné dílo umožnilo odběr medu v létě a pak se začal nahrazovat levnějším cukrem. vynález medometu pak umožnil rámky vracet zpět do úlů."

No, co jsem se k tomu dostal já, brtníci sklízeli dvakrát ročně.
Na podzim, v září nebo říjnu likvidovali slabé roje, které by stejně nepřežily zimu. A na jaře, těsně před začátkem první snůšky, což v průměru nevčelařsky bylo v termínu velikonoc, vyřezali plásty s medem poloviny úlu z těch přeživších .

Brtnictví a tehdejší těžby vosku a medu byly přísně regulovány. A to jak v kterém čase se něco mohlo a nemohlo a také povinné odvody, které bylo třeba splnit. Zato byly práva, ale zase taková práva nedostal jen tak nějaký bezzemek nebo přímo brtník, šlo o majetky pánů, kteří brtníky fakticky vlastnili stejně jako lesy a kmeny, z kterých se dělaly brtě. Takže termín velikonoc mohl platit někde, ale v jiném panství to nemuselo tak platit. S těmi velikonočními termíny jde o dogma nebo neznalost historie a zákonů na tom daném území._gp_

.........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 7. 2011
Re: Brtni?en? (53243) (53251) (53255) (53256) (53269) (53287) (53290) (53297) (53307)
"Brtníci a později i ve špalcích se vyřezával med až v dubnu Včelám se bralo jen to co zbylo vyřezávala se vždy polovina plástů je rok levá a druhý pravá. med se lisoval. Až rozběrné dílo umožnilo odběr medu v létě a pak se začal nahrazovat levnějším cukrem. vynález medometu pak umožnil rámky vracet zpět do úlů."

No, co jsem se k tomu dostal já, brtníci sklízeli dvakrát ročně.
Na podzim, v září nebo říjnu likvidovali slabé roje, které by stejně nepřežily zimu. A na jaře, těsně před začátkem první snůšky, což v průměru nevčelařsky bylo v termínu velikonoc, vyřezali plásty s medem poloviny úlu z těch přeživších .

Termín velikonoc pro vybírání brtí byl uveden, co si pamatuji, v kterémsi úvodníku ve Včelařství. Jinak je myslím, jasné, že to bylo pomocné určení, které pouze termín přibližovalo lidem včelaření neznalým. Brtník, který měl oči otevřené, pozoroval přírodu a řídil se podle ní, vybíral brtě nejspíš těsně před rozkvětem nějaké první místní včelařské rostliny, ze které byla na jaře první větší snůška. Taky, pokud myslel, automaticky nevyřezával polovinu, ale nechával, pokud to bylo možné, jádro s plodem a nějaké minimální zásoby medu. tak, aby po nějaké dlouholeté zkušenosti vybral medu a vosku co nejvíc, ale aby zároveň včely nepodrazil ve vývoji.

Brtník tč. měl velké štěstí, pokud byl svobodný, mohl se vykoupit z vojny a měl alespoň základní vybavení. Příroda ho zajímala pouze do té míry, jak umožňoval místně daný poddaným zákon a možnost si takové postavení brtníka udržet. Jednodušší to měl jen kat. Vůbec žádnou cenu neměl nějaký názor krás přírody nějakého nevolníka kterému bylo dáno starat se o brtě. Myšlení bylo svěřeno pouze učeným lidem, církvi a šlechtě a jejím vyhláškám._gp_
.........
Brtník, který měl oči otevřené, pozoroval přírodu a řídil se podle ní, vybíral brtě nejspíš těsně před rozkvětem nějaké první místní včelařské rostliny, ze které byla na jaře první větší snůška.

brtniství je využívání samotné přírody. Termíny v přírodě jsou dané přírodnímy zákony a ne přáním či nařízením.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Brtni?en?
> Datum: 19.7.2011 15:44:33
> ----------------------------------------
> Brtnictví a tehdejší těžby vosku a medu byly přísně regulovány. A to jak v
> kterém čase se něco mohlo a nemohlo a také povinné odvody, které bylo třeba
> splnit. Zato byly práva, ale zase taková práva nedostal jen tak nějaký
> bezzemek nebo přímo brtník, šlo o majetky pánů, kteří brtníky fakticky
> vlastnili stejně jako lesy a kmeny, z kterých se dělaly brtě. Takže termín
> velikonoc mohl platit někde, ale v jiném panství to nemuselo tak platit. S
> těmi velikonočními termíny jde o dogma nebo neznalost historie a zákonů na
> tom daném území._gp_
>

> ........
> R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 7. 2011
> Re: Brtni?en? (53243) (53251) (53255) (53256) (53269) (53287) (53290)
> (53297) (53307)
> "Brtníci a později i ve špalcích se vyřezával med až v dubnu Včelám se
> bralo jen to co zbylo vyřezávala se vždy polovina plástů je rok levá a
> druhý pravá. med se lisoval. Až rozběrné dílo umožnilo odběr medu v létě a
> pak se začal nahrazovat levnějším cukrem. vynález medometu pak umožnil
> rámky vracet zpět do úlů."
>
> No, co jsem se k tomu dostal já, brtníci sklízeli dvakrát ročně.
> Na podzim, v září nebo říjnu likvidovali slabé roje, které by stejně
> nepřežily zimu. A na jaře, těsně před začátkem první snůšky, což v průměru
> nevčelařsky bylo v termínu velikonoc, vyřezali plásty s medem poloviny úlu
> z těch přeživších .
>
>
>

Tč. za dob brtnictví těžko, jako dnes když mluvíš o ropě, tehdy šlo o lukrativní suroviny._gp_
.........
(e-mailem) --- 20. 7. 2011
Re: Brtni?en? (53243) (53251) (53255) (53256) (53269) (53287) (53290) (53297) (53307) (53311) (53316)
brtniství je využívání samotné přírody. Termíny v přírodě jsou dané přírodnímy zákony a ne přáním či nařízením.

pepan

"Tč. za dob brtnictví těžko, jako dnes když mluvíš o ropě, tehdy šlo o lukrativní suroviny._gp_
.........
(e-mailem) --- 20. 7. 2011
Re: Brtni?en? (53243) (53251) (53255) (53256) (53269) (53287) (53290) (53297) (53307) (53311) (53316)
brtniství je využívání samotné přírody. Termíny v přírodě jsou dané přírodnímy zákony a ne přáním či nařízením.
"

Je zajímavé sledovat, jak se snažíte dvěma větami kompletně vystihnout podmínky brtnictví od řekněme dob prvního Přemyslovce po začátek vlády Františka Josefa .